Borneo - ostrov lovců lebek!

Borneo znají všichni jako ostrov jihovýchodní Asie ležící přímo mezi Indickým a Tichým oceánem. Třetí největší ostrov na světě proslul svou zachovalou bujnou tropickou vegetací. Méně lidí však ví, že kromě nefalšované exotiky a ohromující fauny a flóry zde objeví také jedny z nejimpozantnějších kmenů na světě, jenž si dodnes udržují svou pradávnou kulturu, tradice a do značné míry i způsob života. Pojďte se s námi podívat na život obávaných Lovců lebek!

Přespěte u Lovců lebek v rodinném domě na kůlech!

Ostrov známý také pod názvem Kalimantan se politicky člení do tří částí. Největší část zabírá Idonésie, 26% Malajsie a pouhé 1% Brunej. Politické rozdělení má však pramalý vliv na sjednocení obyvatel s rozdílným kulturním i jazykovým základem. Jen v Sabahu, hned vedle Sarawaku druhém malajském státě, napočítáte na 30 různých ras a přes 80 dialektů, a tím i kmenů s jinými tradicemi. Nejznámějšími etniky jsou zejména Ibánci, pak Dusunové, Murutové či kmeny Orang Sungei. Souhrně si vnitrozemští obyvatelé ostrova vysloužili od Evropanů označení Dajakové. Ještě na počátku 20. století byli obávanými, bohatě tetovanými lovci lebek a piráty. Lov lebek na záhadném ostrově byl mylně spojován s kanibalismem. Jednalo se pouze o vskutku netradiční rituál odvahy a zkoušku dospělosti dospívajících chlapců. Muž se mohl oženit až tehdy, když porazil svého prvního nepřítele a jako důkaz donesl hlavu. U prvních Evropanů vzbuzovaly domy na kůlech se zdmi pokrytými lidskými lebkami hrůzu a velký respekt.

Borneo - ostrov ohromujících tradic a festivalů!

Dnes žádné piráty na Borneu nečekejte. Krutý rituál statečnosti byl vymýcen za koloniální nadvlády Britů, kteří například Muruty pro jejich odvahu a oddanost velmi rádi verbovali k policii. Obydlí ze dřeva a kůlů jsou stále tatéž, ale lidské lebky nahradily kokosové ořechy, tělo buvol a rituály tak přežívají dodnes v humánnější formě. Obávaní ostrované vás naopak při dnešní návštěvě potěší svou vlídností a pohostinností. Ochutnejte tedy jejich tradiční víno tuak, zakupte si na památku něco z jejich tkalcovské dílny, ze stříbrných, perlových nebo dřevěných předmětů nebo se zúčastněte jejich festivalů. Festivalů zde neprobíhá vůbec málo. Slaví se Vánoce, Nový rok, žně, každý kmen pak v průběhu roku ve velkém uctí nejednu tradici a nejednu významnou chvíli. Zážitkem je také zhlédnout svatbu nebo pohřeb. Taková oslava se táhne několik dnů až týdnů podle významu a moci osobnosti. Zvláštní je, že při pohřbu se slaví dvakrát. Poprvé při pohřbívání a podruhé při exhumaci, kterou následuje řada rituálů. Cizincům jsou asi přece jen bližší hudební festivaly. Těch i na internetu dohledáte spousty. Milujete-li exotiku, objevování a dobrodružství, neváhejte a vydejte se do tohoto zapomenutého koutu světa, kde se zastavil čas!